Intriky
Odmalička jezdím s rodinou k nám na chalupu. Máme ji na malé vesnici, kde děti nedají dohromady ani dvě fotbalová družstva. Nejméně devět let se tady hodně kamarádím s mojí kamarádkou Ájou. I když je na vesnici vždycky co dělat, dobereme se vždycky stejně k tomu, že si sedneme na lavičku u krámu a povídáme si. V létě se tu scházíme celá parta. Nás pár holek a plno (no, spíš jenom pár) kluků. Před dvěma lety se na vesnici přistěhovala holka, Vendula. Byla strašná intrikánka. Jakmile přišla mezi nás, už měla cíl. Získat kluka z naší party! Nabíhala mu, kde mohla, psala mu SMSky a byla \"vydřená\" z každého jeho pohledu. Se všema holkama se bavila v pohodě, než zjistila, že jedna bude překážkou. Jedna z mých kamarádek totiž byla onomu klukovi blíž. Byla to jeho veliká kamarádka, která s ním v dávných dobách chodila, a okamžitě prokoukla, že Vendulka nebude jen taková \"puťka\", ale pěkná zmije! Od té doby stály tyhle dvě každá na jiné straně a mezi nimi stál ON! Velký idol, ale taky velký kamarád, kterého nikdo nechtěl Vendule nechat. Byli jsme přesvědčení, že už bychom pro něj už nebyli ti kamarádi, co kdysi. Jenže Vendulka byla silnější. Po několika měsících ho opravdu klofla. Čas plynul a u krámu už s námi kámoš neseděl. Za to Vendula nám každý večer připravila divadlo. Schválně roztahovala a zatahovala záclony, za kterými byly vidět jen siluety, které nám dávaly dost najevo, že Vendula má svůj objev u sebe, v těsném objetí. Cítili jsme se strašně bezmocně, Vendy byla silný soupeř! Čím víc jsme se je od sebe snažili odtrhnout, tím víc o nás Vendula roznášela pomluvy a drby a ON nám byl čím dál tím víc vzdálený. Muselo se začít jednat. Kamarádka odtáhla toho chudáka do kouta a dlouho k němu promlouvala tak vyčítavým hlasem, že mu to snad ty oči trochu protřelo. Vypadalo to, že se žádný zázrak nestane. A přeci. Po pár týdnech mezi nimi začaly hádky a ON snad začal Vendulku vidět jinýma očima. Následoval rozchod a po rozchodu POMSTA. Vendy se jen tak nevzdává. Mstí se pořád. Někdy se divíme, že ji to baví. Hlavní ale je, že náš kamarád s námi už zase sedí u krámu. Vybojovali jsme ho!